Vysoký diastolický spodní krevní tlak

Měření krevního tlaku: Systola a diastola

Krevní tlak udává hodnotu síly, jakou naše krev působí na stěny tepen. Krev je pumpovaná srdcem, které střídá dvě fáze – fáze pumpování a odpočinku. Právě v momentě, kdy se stahuje levá srdeční komora a dochází k pumpování krve do krevního oběhu, hovoříme o systolickém tlaku, neboli horním tlaku. V okamžiku, kdy srdce nepumpuje, mluvíme o spodním diastolickém tlaku, který je dán odporem cévního řečiště. Oba typy tlaků jsou důležité, a proto vždy při měření sledujeme obě hodnoty.

Tlak je udáván v torrech, tedy milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Hodnoty jsou nejčastěji odděleny lomítkem. Ideální hodnotou krevního tlaku u dospělého člověka je 120/80 mmHg. Zdravý krevní tlak dětí se pohybuje kolem hodnoty 110/70 mmHg.

 

Systola

Systola je okamžik, ve kterém se stahuje srdeční komora a krev je pumpována do krevního oběhu. Po ní následuje fáze odpočinku, diastola, ve které je srdeční sval uvolněný, plní se krví a doplňuje energii. Při měření tlaku se systolický tlak udává jako první – pokud vám lékař naměří tlak 120/80, systolický tlak je 120. Hodnota tlaku se uvádí v milimetrech rtuťového sloupce, které se zapisují jako mmHg.

 

Diastola

Diastola je klidový stav mezi dvěma stahy, systolami, ve kterém je srdeční sval uvolněný, plní se krví a připravuje se na stažení, kterým vyšle zpátky krev do oběhu. Diastola je obvykle delší než systola

 

Při měření tlaku se diastolický tlak udává jako druhý (za lomítkem). Například u krevního tlaku 120/80, diastolický tlak vyjadřuje číslo 80. To ovšem neznamená, že by byl méně důležitý – při měření musíme vždy brát v potaz obě hodnoty. Diastolický tlak je hodnota krevního tlaku během diastoly – klidového stavu srdce mezi dvěma stahy.

 

Vysoký diastolický tlak

Pokud je diastolický tlak vyšší než 90 mmHg mluvíme o vysokém diastolickém tlaku (diastolické hypertenzi), jehož vlivem dochází k postižení malých cév, jejich zjizvení, snížení elasticity a také větší náchylnosti k ucpání nebo prasknutí. Tyto problémy mohou vést nejen k srdečnímu selhání, ale také k cévní mozkové příhodě případně dalším zdravotním obtížím.

 

Jestliže si pravidelně měříte tlak domácím tlakoměrem, je možné, že jste si vysokého krevního tlaku všimli sami. Pokud stále váháte, zda si tonometr pořídit, přečtěte si náš článek na téma Jak vybrat správný tlakoměr. Jestliže dáváte přednost pravidelným návštěvám u lékaře, problémy s vysokým diastolickým tlakem (a stejně tak i vysokým systolickým tlakem) odhalí i zde.

 

Jak léčit vysoký diastolický tlak

V první řadě je vhodné navštívit praktického lékaře a nechat si doporučit další možná vyšetření. Snížení tlaku také velmi pomáhá zdravý životní styl. Zpočátku se nemusí nutně jednat o drastické změny. Stačí zařadit více aktivního pohybu, třeba formou každodenních svižných procházek a upravit jídelníček – omezit tuky, sůl a alkohol a jíst více ovoce a zeleniny. V rámci podpory zdraví a prevence vyzkoušejte ideální denní harmonogram pro snížení vašeho krevního tlaku nebo 13 potravin, které nesmí chybět v jídelníčku při snižování tlaku. Pokud lékař rozhodne, že je třeba zvolit intenzivnější léčbu, předepíše vám léky na vysoký krevní tlak, které byste měli následně pravidelně užívat.

 

Samostatnou kapitolou je vysoký diastolický tlak v těhotenství, který představuje riziko pro maminku i nenarozené dítě. Narozdíl od nízkého krevního tlaku v těhotenství a při porodu vyžaduje vysoký krevní tlak okamžité nasazení vhodné léčby. V opačném případě může vést až ke vzniku preeklampsie a jiných stavů, které ohrožují na životě jak matku, tak plod.

 

Základní potíží u vysokého tlaku je, že se často objevuje bez doprovodných příznaků. Z toho důvodu je vhodné si tlak pravidelně měřit, zvláště pokud spadáte do rizikových skupin (např. na základě věku, dalších onemocnění). Mezi jedny z hlavních příčin primárního vysokého diastolického tlaku řadíme nezdravý životní styl a obezitu. Výjimkou ale není ani vysoký krevní tlak u dětí, který bývá příznakem jiného onemocnění.

 

Související články