Prevence a léčba inkontinence | Inkontinence

Léky na inkontinenci: Kdy pomáhají a na co si dát pozor

Léky mohou u některých typů inkontinence zmírnit nucení na močení, snížit četnost návštěv toalety nebo omezit úniky. Neexistuje však jeden univerzální přípravek pro všechny. Léčba inkontinence se vždy řídí její příčinou a typem a často kombinuje režimová opatření, trénink močového měchýře, fyzioterapii a vhodné inkontinenční pomůcky.

Léky na močový měchýř jsou často doplňkem cvičení pánevního dna

Léky na inkontinenci se vybírají podle příčiny

Pod označením inkontinence se skrývá několik odlišných problémů. U stresové inkontinence moč uniká při kašli, smíchu, pohybu nebo zvedání zátěže. U urgentní inkontinence předchází úniku náhlé a obtížně potlačitelné nucení. Potíže mohou souviset také s infekcí, zvětšenou prostatou, neurologickým onemocněním, zadržováním moči nebo užíváním jiných léků.

Proto je důležité nechat si nejprve odhalit typ a možné příčiny inkontinence. Samoléčba může zakrýt závažnější problém, zhoršit vyprazdňování močového měchýře nebo způsobit interakce s dalšími přípravky.

Jaké skupiny léků na močovou inkontinenci se používají

Konkrétní volbu léků na inkontinenci provádí lékař podle diagnózy, věku, dalších nemocí a užívané medikace. V praxi se lze setkat zejména s následujícími možnostmi:

  • Antimuskarinika neboli anticholinergika. Používají se především u hyperaktivního močového měchýře a urgentní inkontinence. Tlumí nechtěné stahy svaloviny močového měchýře, a mohou tak zmírnit naléhavé nucení a prodloužit interval mezi močením.2
  • Beta-3 adrenergní agonisté. Do této skupiny patří například mirabegron. Uvolňuje svalovinu močového měchýře během jeho plnění a může být možností, pokud antimuskarinika nejsou vhodná nebo dobře snášená. Vyžaduje kontrolu kontraindikací a krevního tlaku.
  • Duloxetin. V některých případech stresové inkontinence u žen může lékař zvážit lék, který ovlivňuje nervové řízení svěrače močové trubice.1 Jeho použití omezuje snášenlivost a možné nežádoucí účinky; nasazení i vysazení musí řídit lékař.
  • Lokální estrogeny. U žen po menopauze mohou při potížích spojených s úbytkem estrogenů zlepšit stav sliznic močových a pohlavních cest.34 Nejde však o univerzální léčbu všech forem inkontinence.
  • Antibiotika. Mají smysl pouze při prokázané nebo lékařem důvodně předpokládané bakteriální infekci močových cest. Neléčí samotnou inkontinenci a nemají se užívat preventivně bez doporučení zdravotníka.
  • Léky zaměřené na prostatu nebo vyprazdňování močového měchýře. U mužů může být léčba zacílena na zvětšenou prostatu či jinou překážku odtoku moči. Postup závisí na urologickém vyšetření.

Jak fungují anticholinergika u urgentní inkontinence

Nervové signály řídí plnění i vyprazdňování močového měchýře. Jedním z přenašečů těchto signálů je acetylcholin, který se váže na receptory ve svalovině močového měchýře a podporuje její stažení. Anticholinergika některé z těchto receptorů blokují. Tím mohou omezit nechtěné kontrakce a zmírnit projevy hyperaktivního močového měchýře.

Účinek se obvykle nehodnotí po první tabletě. Lékař stanoví kontrolu po určité době, sleduje přínos, snášenlivost a případně upraví dávku nebo zvolí jiný přípravek. Léky na močový měchýř užívejte přesně podle doporučení a sami je nevysazujte ani nekombinujte.

Nežádoucí účinky léků na hyperaktivní močový měchýř

Anticholinergika mohou způsobovat sucho v ústech, zácpu, rozmazané vidění, bušení srdce, ospalost nebo obtíže s vyprazdňováním močového měchýře. U starších lidí je třeba zvažovat také možný vliv na pozornost a paměť. Mirabegron může mimo jiné zvyšovat krevní tlak nebo ovlivnit srdeční rytmus. Každý přípravek má vlastní omezení uvedená v příbalové informaci.

Zvýšenou pozornost vyžaduje současné užívání více léků. Riziko vzájemného ovlivnění roste u lidí s několika chronickými nemocemi. Lékaři a lékárníkovi proto vždy sdělte všechny přípravky, které užíváte – včetně volně prodejných léků, bylin a doplňků stravy.

Přírodní přípravky nejsou automaticky bez rizika

Některé bylinné přípravky mohou ovlivňovat močové cesty nebo subjektivní vnímání potíží. Mohou také měnit působení jiných léků. Než začnete užívat bylinky, vitaminy nebo volně prodejné přípravky při inkontinenci, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Léčba inkontinence není jen o lécích

U stresové inkontinence bývá základem cílený trénink pánevního dna. U urgentních potíží může pomoci trénink močového měchýře, úprava pitného režimu a omezení dráždivých nápojů. Důležitá je také léčba zácpy, přiměřená hmotnost a pravidelný pohyb.

Vhodný plán může spojovat farmakoterapii s cvičením při inkontinenci a praktickými opatřeními. Pokud léčba nepomáhá, neznamená to, že další možnosti nejsou. Lékař může upravit diagnózu, změnit přípravek nebo doporučit jiný konzervativní či zákrokový postup.

Kdy se znovu obrátit na lékaře

Kontrolu neodkládejte, pokud se objeví krev v moči, horečka, bolest v bedrech nebo podbřišku, náhlá nemožnost se vymočit, opakované infekce nebo rychlé zhoršení potíží. Lékaře kontaktujte také při výrazných nežádoucích účincích, zmatenosti, silném bušení srdce nebo alergické reakci.
Pokud si nejste jistí, kam se objednat, pomůže vám přehled praktický lékař, nebo specialista při úniku moči. 

Nejčastější otázky o lécích na inkontinenci

Existuje volně prodejný lék na močový měchýř, který inkontinenci vyléčí?

Neexistuje univerzální volně prodejný přípravek, který by odstranil všechny typy inkontinence. Nejdříve je potřeba znát příčinu potíží a podle ní zvolit léčbu.

Za jak dlouho začnou léky na hyperaktivní močový měchýř působit?

Nástup účinku se liší podle přípravku a může trvat několik týdnů. Přínos i nežádoucí účinky má v dohodnutém termínu zhodnotit lékař.

Mohu léky na inkontinenci vysadit, když se cítím lépe?

Nevysazujte je bez domluvy s lékařem. U některých přípravků je potřeba postupné snižování dávky a po ukončení léčby se mohou obtíže vrátit.

Pomůže lék na inkontinenci i při úniku moči během kašle?

Únik při kašli odpovídá nejčastěji stresové inkontinenci, u které bývá první volbou odborně vedený trénink pánevního dna. O případné medikaci rozhoduje lékař podle konkrétní situace.

 

 

 

Související články

Zdroje